Jaroslav Tůma

Dovoluji si co nejvřeleji se připojit coby milovník kvalitních varhan k přání farníků v Chyškách, aby byly v tamním kostele postaveny nové varhany firmou Giovanni Pradella. Pana Pradellu lze doporučit jakožto varhanáře, který věnuje svým nástrojům veškerou péči od fáze jejich koncipování a přípravy projektu, přes vysoce kvalitní řemeslnou práci své dílny, až po závěrečné zvukové úpravy přímo na kůru kostela. Jedná se o firmu malou, což přináší řadu výhod pro zadavatele zakázky. O každém detailu plánovaných varhan se dá zodpovědně jednat, u každé maličkosti je v průběhu prací dohledatelná zodpovědnost konkrétního tvůrce, výsledné nástroje jsou navíc jednak vysoce individuálního charakteru, což je obzvláště důležité u nástrojů menší velikosti, a jednak je zároveň u takto malé firmy právě osobností kompetentního šéfa zaručena kontinuita a vyrovnanost kvality, která u větších firem bývá naopak velmi kolísavá, o čemž se lze snadno přesvědčit např. u nedávno realizovaných zakázek jednou z jinak renomovaných, ale příliš velkých zahraničních varhanářských firem v Praze.
Pro časopis Hudební rozhledy jsem v letech 2011 a 2012 připravil sérii čtyřiadvaceti rozhovorů s kolegy varhaníky z různých evropských zemí, kteří mi odpovídali na otázky ohledně trendů v oblasti varhanní kultury a zvláště o stavu varhanářství. Někteří z nich hodnotili zvláště příznivě situaci v Itálii, kde podle slov např. Paola Crivellara, profesora varhanní hry na Universitě v Berlíně (UdK), nebo Lorenza Ghielmiho, profesora na Schola cantorum v Basileji ve Švýcarsku, dochází v poslední době k mimořádně příznivému poměru kvality a ceny varhanářských prací. Prof. Ghielmi dokonce jako příklad vynikajícího italského varhanáře jmenoval přímo pana Pradellu. Vážnější zájemce o problematiku varhanářství odkazuji na zmíněné články, jejich souhrn přináší obsáhlé informace, které se nevejdou do možného rozsahu tohoto textu.
Ohledně smyslu stavby takto kvalitních varhan tady a dnes bych chtěl dodat, že církev je v současnosti - bohužel z nám všem jasných a zřejmých důvodů - často nucena resignovat na uměleckou kvalitu při naplňování svých bohoslužebných potřeb. Z dlouhodobějšího hlediska je ale takový přístup spíše nežádoucí. Umělecká díla obecně, tedy i varhany a na nich znějící hudba, plní právě dnes svoji nezastupitelnou úlohu. Kvalitní varhany umožňují pěstovat liturgickou hudbu na nejvyšší úrovni. Poskytují příležitost pro vzdělávání varhaníků v podobě možnosti konání kurzů pro mladé varhaníky. Dají se využít i ke koncertním účelům. Všude ve světě platí, že kostel s dobrými varhanami vytváří podhoubí pro prolamování nechtěné izolace věřících a praktikujících od těch ostatních. Koncert duchovní hudby je ideální příležitostí pro setkávání se jedněch i druhých v prostředí mimořádně vhodném pro vytváření pocitů sounáležitosti mezi lidmi. Společenství věřících se tak pěstováním svého vztahu k umění a uměleckým dílům vlastně otevírá světu, působí příznivě i na širší množinu konzumentů kvalitního umění mimo vlastní komunitu. Z tohoto důvodu je navíc zřejmé, že snaha o stavbu kvalitních varhan nemá zůstávat jen prioritou společenství farníků, ale že lze naopak počítat s podporou daleko širší. Plným právem je třeba o ni i usilovat. O podporu v nejlepším slova smyslu politickou, ať již ze strany státních orgánů či samosprávy, tak i ze strany soukromých subjektů schopných pomoci finančně nebo jinak.
Ke zdárnému uskutečnění pro naši současnou společnost takto prospěšného díla přeju vám všem v Chyškách mnoho sil a úspěch.

 

Jaroslav Tůma
doc. Hudební fakulty HAMU
koncertní varhaník

 

Varhany patří k významným památkám, špičkové nástroje se zachovaly v českých zemích z doby barokní i z dob pozdějších. Při srovnání s jinými evropskými zeměmi vidíme, že výskyt vzácných nástrojů byl u nás mimořádně četný.

Stav dochovaných historických nástrojů je však dnes mnohdy velmi neuspokojivý. Srovnáme-li počet restaurovaných nástrojů v zemích s velkou tradicí péče o památky tohoto druhu, nejsme na tom zrovna moc dobře. Např. v nijak zvlášť organologicky zajímavém regionu Dolní Sasko je kvalitně restaurováno asi 50% nástrojů. A to se jedná o část Německa nalézající se na území někdejší NDR. U nás je z celkového počtu asi sedmi tisíc varhan zhruba čtvrtina cenných, nicméně srovnatelně kvalitního restaurování jako v Německu se dočkalo v posledních 25 letech jen několik desítek z nich, předtím chátraly bez jakékoli péče.

Kvalitní nové nástroje jsou u nás ještě větší zvláštností. Ve druhé polovině minulého století bylo sice postaveno mnoho nových nástrojů, avšak monopol takřka jediného výrobce, kterým byla krnovská firma Rieger-Kloss, byl tak automatický, že o zajímavém varhanářském regionu u nás v této epoše takřka nelze mluvit. Kvalita nástrojů byla naprosto podprůměrná až zcela nevyhovující. Několik výjimek existuje, avšak spočítáme je na prstech jedné ruky. Srovnatelně malý počet nových nástrojů přibyl i po roce 2000.

                Proto je stavba nových varhan vždy velkou událostí. Např. v Praze jsme se dočkali v posledních letech nových varhan v kostele sv. Markéty v Břevnově (firma Kánský a Brachtl),  či varhan v evangelickém kostele U Salvátora (německá firma Eule). Mimo hlavní město byly postaveny nové varhany pouze v Brně (Jezuitský kostel – švýcarská firma Matthis), v Mělníce (firma Kánský a Brachtl) a v současné době probíhá stavba varhan na Svaté Hoře v Příbrami (firma Šlajch). Nejmenuji všechny nástroje, jen ty nejvýznamnější postavené po roce 2000.

Plánovaná stavba varhan v Chyškách je zajímavá tím, že příležitost má dostat italský varhanář Pradella, který patří ke špičkovým varhanářům v Evropě. Varhanářství má v různých zemích odlišné způsoby stavby. Jednotlivé oblasti se liší rejstříkovým vybavením a specifickým zvukem. Pro varhaníky, kteří na varhany hrají, je existence nástrojů různých typů a odlišného stylového zaměření neobyčejně důležitá. Nikde v Evropě nedochází ke kumulaci nástrojů stejného typu, event. dokonce od jednoho varhanáře. Všude dbají o rozmanitost a předhánějí se v zajímavých projektech.

Naštěstí se tento trend pomalu začíná prosazovat i u nás. Záměr stavby varhan v Chyškách je toho vynikajícím dokladem. Zbývá dodat, že měřítkem kvality v případě varhan není jejich velikost, ale úroveň řemeslné kvality a materiálu, umělecké koncepce a provázanosti zvuku nástroje s prostorem, pro nějž je určen. Koncept varhan v Chyškách je v dané lokalitě ideálním řešením.

Jakožto koncertní umělec – varhaník a zároveň pedagog Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze musím konstatovat, že možnosti využití kvalitních nových nástrojů jsou dnes veliké. Pozoruhodných varhan, které jsou zároveň plně funkční, není mnoho. Lákají nejen domácí studenty oboru varhanní hry na AMU v Praze, JAMU v Brně, na konzervatořích neboli středních školách hudebních, ale i studenty zahraniční. Paralelně probíhá množství programů výměn studentů, ve vhodných lokalitách jsou pořádány mezinárodní varhanní kurzy, hudební soutěže a koncertní přehlídky.

Události a akce tohoto typu přinášejí zejména do menších míst typu Chyšek nové podněty, řadu zajímavých kontaktů, v neposlední řadě i mimořádné příležitosti ke kulturnímu vyžití pro místní obyvatele i návštěvníky z širokého okolí. Což i po stránce ekonomické znamená rozvoj regionů a vytváření příležitosti k dalším navazujícím aktivitám. Vše je samozřejmě podmíněno zájmem místních lidí, představitelů samosprávy a v případě varhan v kostele i vstřícností duchovní správy. Zejména v místech s široce rozvinutým náboženským životem, který v případě oblasti Středního Povltaví je stále živý, znamená stavba nových kvalitních varhan velký příslib trvalého přínosu všem místním i přespolním.

 Varhany jsou fenoménem, jehož význam v řadě zemí už dokáží docenit. Celá staletí byly sice především nástrojem liturgickým, ale dnes, aniž by tuto původní funkci ztratily, jsou i kulturní památkou, která zůstává živá nejen pro praktikující křesťany, ale i pro ostatní, především milovníky umění. Málokterý artefakt minulosti i současnosti je symbiózou výtvarného umění s nástrojem schopným znít živě provozovanou hudbou. Obě složky v ideálním případě naplňují vysoké estetické a umělecké nároky. Proto královský nástroj zůstává v popředí zájmu lidí, byť nemusí být nutně masově přitažlivým.

 

Jaroslav Tůma