Diecézní organolog

Návrh nových varhan vyhotovil italský varhanář Giovanni Pradella, jeden z nejvýznamnějších současných varhanářů a restaurátorů historických varhan v celosvětovém měřítku. Návrh je vyhotoven po zralé úvaze a na základě znalosti vnitřního prostoru kostela sv. Prokopa v Chyškách a představuje nástroj vhodný pro interpretaci velmi širokého okruhu varhanní hudby se zaměřením na severoněmeckou oblast a skladby J. S. Bacha. Z hlediska zvukové výstavby rejstříkové dispozice je volně inspirován tradicí severoněmeckého a holandského varhanářství ovlivněnou osobnostmi Arpa a Franze Caspara Schnitgera.


Varhanní skříň je navržena jako jednotná úměrně interiéru kostela s novodobým píšťalovým prospektem volně reflektujícím v jednoduchých formách jedno z rozšířených schémat pozdně barokního prospektu stupňovitě gradujícího střední píšťalovou věží s lehce konvex – konkávně prohýbanými korunními římsami s možností alternace povrchových úprav.
Nástroj je koncipovaný jako dvoumanuálový s pedálem. Rejstříková dispozice s ohledem na limitované možnosti farnosti i daného prostoru využívá pro základ devíti rejstříků I. manuálu, z nichž sólistické hlasy (tj. s vyloučením Bourdunu 16´, Principalu 8´ a Mixtury) včetně alikvotů a Oktávy 4´budou hratelné díky systému tzv. střídavé zásuvky také na II. manuálu, pedálový 16´rejstřík bude řešen transmisí manuálového Bourdonu 16´. Široký horní rozsah manuálů (do a3) umožňuje využití hry o oktávu výše a při specifické stylové intonaci jednotlivých rejstříků tak dochází k dalšímu využití interpretačních možností (řadu návrhů na registraci je představena již v samotném návrhu), které zdaleka nejsou omezeny jen na výše uvedené stylové období. Základní koncept umožňuje v případě zájmu rozšíření o několik dalších rejstříků.


Řemeslné provedení nástroje vychází z hluboké znalosti tradičních řemeslných varhanářských postupů při užití osvědčeného vysoce kvalitního materiálu, což je důležitý předpoklad pro zvukové a interpretační kvality nástroje, ale i pro jeho dlouhodobou trvanlivost, která by měla vícenásobně předstihnout trvanlivost nástroje stávajícího.


Přestože realizace nástroje představuje značné finanční náklady, je třeba zdůraznit, že se jedná o nástroj charakteru, který v kostelích oblasti mezi Prahou a Českými Budějovicemi zastoupen není (převažují buď běžné nástroje středoevropského varhanářského romantismu, nebo barokní a klasicistní nástroje, které s ohledem na tónový rozsah dispozici umožňují především interpretaci barokní a klasicistní hudby jihoněmeckého okruhu) a bude tedy nesporně vyhledáván kvalitními interprety. Ve farnosti Chyšky je v současnosti dobré zázemí a zájem pro pěstování vysoce kvalitní liturgické hudby, včetně varhanní a bude tedy velkým přínosem i pro daný region, neboť bude jedinečným doplňkem fondu varhanních nástrojů jiných stylových období nalézajících se v okolí, které mají rovněž předpoklady pro náročnější interpretační využití (Sepekov, Milevsko, Veselíčko, po restaurování Nadějkov apod.).


Vít Honys